Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

3 ro(c)ky mrtvá!

Umřela jsem umělecky, přišla o múzu, inspiraci, chuť. Myšlenky moje bloudily.. kdesi? Ovládlo mě monstrum, ztratila jsem se. Tři roky apatie, strachu, psychického teroru jsou fuč, naštěstí... Hurá! Sláva! Halleluya!

Věříte v reinkarnaci? Já maximálně na tu pozemskou. Blbost?! Hmm... tak jinak. Slova jaksi pro mě začala mít opravdový význam až na střední, kdy jsem se zamilovala do čtení knih, pak jsem se zamilovala znova, opravdově, bláznivě, do kluka, bylo to ve třeťáku, zlomil mi srdce. On má dnes skvělou rodinu a my máme teď spolu skvělý vztah, čistě přátelský. Byla to "jen" školní láska. Ovšem v tom, pro mě tehdy krutém a nefér období, jsem začala psát poezii, abych se přece někomu svěřila, někomu, kdo mi porozumí, někomu, kdo mi uleví, někomu, komu můžu důvěřovat - papír bílý, obyčejný, Á-čtyřkový. Strkala jsem si ty svoje bílé kamarády do šuplíku, vedle plesnivých svačin, které mi máma s láskou připravovala a já je s láskou, abych ji nezlomila srdce, schovávala na dno zásuvek. Moji bílí kamarádi ukrytí před posměváčky a hnidopichy chránili moje city, moje bolesti, moje krvácející srdce.

Další studia mě donutila psát práce, delší, než jen pár slok básniček. Zalíbilo se mi to a já chtěla zkusit napsat něco jiného, než jen to, co musím, ale to, co je o mně, o mých pocitech, radostech. Prostě nějak zvětčnit svoje myšlenky, nápady a slyšet svůj vnitřní hlas, který dokázal reagovat na moje otázky a pochybnosti. Každý je přece máme, ne? Můj bílý kamarád přišel opět na denní světlo, snese hodně, věrně mi naslouchá, neprotestuje, naopak utěšuje a hýčká. A tak jsem si začala psát, realizovala jsem se, ale tentokrát jsem to nechtěla jen tak strkat do poslední zásuvky svého pracovního stolu, chtěla jsem to sdílet. Chci svoje stránky, svůj e-zápisník, kam si vše budu utěšeně věšet. Stalo se! Psala jsem relativně často, myšlenky proudily samy, přirozeně, lehce. I s malým dítětem to šlo, byla jsem plná zážitků, z nové práce, země, lidí... a hlavně z moře, které představuje příval energie, moře energie. A potom se vše zahalilo do černého sukna, ztratila jsem svůj životní optimismus, nebyla jsem to já, nedělala věci, které mě těšily, ale jen ty, které jsem musela, tak jako kdysi na studiích. Tělo bojovalo urputně a já místo, abych mu naslouchala, bojovala jsem s ním nazpět. Žádná změna nepřišla, jen další trápení, další rány, šrámy, které byly uvnitř mé duše. Jenže já to neslyšela, nevnímala jsem to prosebné volání, ten tichounký hlásek, který kvílel: "prosím, zachraň mě! Zachraň sebe, seber nohy na ramena a utíkej tak daleko, kam tě jen nohy donesou a kde tvé tělo opět rozkvete a mysl se zatetelí."

Nakonec jsem svému tělu uvěřila a tři roky temna se jakoby rozplynuly. Vyjasnilo se, vyšlo slunce. Udělat rozhodnutí je ta největší úleva na světě. Spadne obrovský balvan ze srdce, který tam za dob temna sedí a škodí. Sebrala jsem sílu opustit monstrum, kterému jsem kdysi říkala "miláčku". Legrační, že? Obojí začíná na M, ale každé slovo má jiný význam, anebo je význam přece jen stejný?! Přesvědčila jsem se, že jakmile se hlava pere se srdcem, je důležité dát za pravdu právě srdci, neboť jak pravil jeden Malý Princ... důležité věci jsou očím neviditelné.

Dědovi puklo srdce po odchodu babičky, do roka a do dne ukončil, byť nedobrovolně, ovšem pod tíhou obrovského žalu i on svou životní pouť. Otrávená slova tak jako psychická nepohoda jsou pro nás stejně nebezpečné jako revolver namířený mezi oči. Naše rozhodnutí nás utváří, naše myšlenky nás formují, naše smysly nás ovlivňují. A tak je to v pořádku, pokud to děláme my, ze své vlastní vůle, pro sebe, pro naše potěšení. Chceš-li poznat pravou podstatu člověka, opusť ho (autor neznámý). Prosté. Pravda. Podepisuji. 

Rozhodujte se srdcem, ať vaše duše jenom vzkvétá a v žádném případě se nenechte nikým, a už vůbec ne nějakým monstrem sežrat! Life ro(c)ks!

 

 

Autor: Kateřina Kalčíková | středa 10.7.2019 20:21 | karma článku: 10,35 | přečteno: 352x
  • Další články autora

Kateřina Kalčíková

Výlet do pravěku

"Pojedeme někam na výlet, poslední volný víkend letních prázdnin, to přece musíme využít", oznámil mi tenista jednou při odpolední kávě. "Hmm", řekla jsem a v duchu si představovala, jak mě zase přemlouvá jet pod stan, při mém štěstí nám celý víkend proprší, všechno bude vlhké, smradlavé a do toho ještě bude všude capkat naše malá holčička. "No tak jo!", vyhrkla jsem překvapeně, "kam navrhuješ jet?" Zeptala jsem se skromně a v duchu doufala, že na stanování tentokrát nedojde. "Pojedeme na jeskyně" odvětil, "vrátíme se o pár tisíc let zpátky a pokocháme se dílem australské přírody". No sláva! Ulevilo se mi a v klidu dopila kávu.

2.3.2014 v 13:33 | Karma: 8,07 | Přečteno: 416x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Kalčíková

Tenisové léto v Austrálii

Australian Open je nejlepší Grand Slam ze všech turnajů, všichni to tvrdí, kromě hráčů především fanoušci. Zázemí, prostředí, počet kurtů, možnosti vyžití, family friendly prostředí a hlavně dostupnost pro kohokoliv, kdo chce vidět tuto tenisovou senzaci. Dostat se na Wimbledon nebo Roland Garros je jako chtít podpis od královny Alžběty, ale do Melbourne parku ráno přijdete, koupíte si lístek a celý den nasáváte tenis všemi póry.

30.1.2014 v 23:56 | Karma: 6,84 | Přečteno: 253x | Diskuse| Sport

Kateřina Kalčíková

Nevoďte psy do restaurací!

Výstižný název článku, zdálo by se, netřeba nic dodávat, ale o psech ani restauracích se psát nechystám. Proč? Chtěla jsem se dodatečně vyjádřit k mým dvěma předchozím příspěvkům a k horké diskuzi, která se poté rozpoutala. Na nápad mě nevědomky přivedla moje dlouholetá kamarádka, tvrdý kritik a věrný čtenář mých příspěvků v jedné osobě. Nezávisle zhodnotila co se jí líbilo a přidala i pár kritických poznámek, nakonec celou tu vášnivou diskuzi pojmenovala jako hádku přívrženců psů a koček.

31.12.2013 v 13:39 | Karma: 9,01 | Přečteno: 1034x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Kalčíková

Typicky česká zákeřnost

Poslední dobou si dost často říkám, kde se v Češích bere taková ta zpupnost, zákeřnost a závist?! Ani nedávné volby mě nepřekvapily a jen si říkám: "dobře jim tak" (voličům). Ovšem nerozčílila mě ani tak politická situace jako ohlasy na můj poslední příspěvěk, ve kterém jsem popisovala své trable při cestě z Prahy do Sydney.

28.10.2013 v 3:40 | Karma: 21,13 | Přečteno: 2293x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Kalčíková

Se Swissem snad už nikdy!

Šokující návrat do Klokanova mi připravila letecká společnost Swiss Air, se kterou jsem vždy tak ráda lítala. Trasa Praha-Zurych-Hong Kong-Sydney se dvěmi příručními zavazadly a ročním dítetem už sama o sobě vypadala děsivě a nakonec přerostla ve skutečnou noční můru.

25.10.2013 v 19:53 | Karma: 16,64 | Přečteno: 1759x | Diskuse| Ona

Kateřina Kalčíková

Co mě dnes zvedlo náladu!

Jsem jak tělo bez duše, dva dny jsem se pořádně nevyspala a dnešní uspávání bylo nekonečné. Holčička řvala jako ... jako ... nenacházím to správné přirovnání, protože to bylo opravdu něco příšerného. Nikdy před tím takhle nevyváděla, snad to bylo výjimečné?! Netuším, zda to jsou zuby nebo období raného vzdoru. Každopádně mě z toho třeští hlava ještě teď a ani pilule, kterou jsem si hned vzala, nezabrala. A to není jediná tragédie, která se poslední dobou děje.

10.7.2013 v 6:22 | Karma: 11,36 | Přečteno: 904x | Diskuse| Ona

Kateřina Kalčíková

Vaříme, zpíváme, hubneme!

Proč když zapnu televizi na mě vyskakují pánvičky, hrnce, kvedlačky, mikrofóny, ohrané tóny, třpytivé outfity, obří lidi, pot a dřina bez jediného dorta?! To už je vážně k zbláznění! Televizi k životu nepotřebuju, ale už ani na to žehlení není šance na vkusnou kulisu. Zbývají jenom zprávy, a tak je to samá politika, přírodní katastrofa, tragédie nebo válka! Kam ten svět spěje?

2.6.2013 v 2:33 | Karma: 10,62 | Přečteno: 456x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Kalčíková

Už jsou zase fuč!

Je to jako sen, dva měsíce utekly jako voda z vodovoda. Tolik jsem se těšila, až nás rodiče přijedou navštívit a již před týdnem jsme jim mávali na letišti. Loučení mi dělá těžko na srdci a čím jsem starší, tím je to těžší. Je to nostalgie, stesk, je to skutečnost, protože sama jsem máma? Nesnáším loučení a obzvlášť to s rodiči, nejradši bych tuhle část setkávání vymazala.

14.5.2013 v 13:04 | Karma: 12,87 | Přečteno: 818x | Diskuse| Cestování

Kateřina Kalčíková

Vzácná návštěva

Ještě před chvílí jsem si říkala, že mám rodiče někde v luftě, ale už je to víc jak týden, co přiletěli za námi do Sydney. Těšila jsem se od té doby, co se koupily letenky, tedy od loňského září a teď je to tady. Je to skutečné, reálné, opravdové... jsou tady a já si to moooc užívám. Neuvěřitelné se stalo skutečností, skoro se mi chce říct, že zázraky se dějí!

18.3.2013 v 0:14 | Karma: 11,38 | Přečteno: 533x | Diskuse| Cestování

Kateřina Kalčíková

Holčička, která u nás bydlí v koupelně

Dítě vám změní život. Klišé! Ovšem i ty nejotrlejší matky musí uznat, že to tak je. Žijeme dětský svět ve svém vlastním. Je to báječné odreagování, kdy zahodíte za hlavu běžné starosti, vaření, žehlení, binec a přenesete se do světa úsměvů, žvatlání a příběhů, které vytváříte pro toho svého drobka, a tím potažmo i pro sebe. Začátky jsou o smradlavých plínách, kojení, ponocování, únavě, ale pak se to přehoupne v pohádkový svět, kde je všechno jedinečné, báječné a hlavně možné.

28.2.2013 v 12:43 | Karma: 20,65 | Přečteno: 1468x | Diskuse| Ona

Kateřina Kalčíková

Zpět do práce :(

Ráno bylo rozpačité, ale nepřipouštěla jsem si, že bych holčičku opustila víc jak na hodinu, jako bych šla na jógu. Dnešní den byl pro mě první pracovní po čtyřech měsících mateřské dovolené. Sledovala jsem nervózně hodiny a nemohla se dočkat, až budu moct jít domu. Dojalo mě, když jsem ráno musela odejít...

18.2.2013 v 13:59 | Karma: 11,79 | Přečteno: 1162x | Diskuse| Ona

Kateřina Kalčíková

Jak jsem to dnes nezvládla!

Vytekly mi nervy, přiznám se! Teď je skoro půlnoc a já nemůžu spát, jako bych měla dvacet kafí, snědla kilo čokolády, a to ještě zapíjela coca-colou. Vykradla jsem se z ložnice, všichni spí, zapínám laptop, potřebuju se vypsat. Co se stalo? Dítě řvalo! Bobince budou čtyři měsíce, začíná objevovat svět, odpoledne už moc nespí, ale neřve, dnes si pěkně procvičila plíce a prověřila moji trpělivost.

13.2.2013 v 14:24 | Karma: 15,19 | Přečteno: 995x | Diskuse| Ona

Kateřina Kalčíková

A je po tenise!

Australian Open ani jakoby letos nebyl, 14 dní jsem intenzivně žila tenisem a teď mi přijde, že mi "něco" chybí! Postrádám to napětí, ten adrenalin, to čekání na další zápas, docela to prožívám, jsem velký fanda, i když letos, díky bobince to bylo více o mlíčku, než o míčku:)

31.1.2013 v 14:09 | Karma: 10,67 | Přečteno: 833x | Diskuse| Sport

Kateřina Kalčíková

Havěť mizerná

Vánoční a novoroční svátky jsou předzvěstí nejen slunného léta, ale především všemožné havěti, která celou australskou zimu někde pokojně odpočívá, aby nám potom mohla spolehlivě otravovat život! To je něco, co na Austrálii nenávidím - mouchy lepící se na obličej, které nemáte šanci odehnat, šváby lezoucí v kuchyni, když jste ji právě pečlivě vycídili a pavouci různých tvarů a velikostí, které si ovšem přejete ještě někdy vidět, neboť není jasné, zda vám nezasadí smrtelně jedovatou ránu.

9.1.2013 v 9:18 | Karma: 10,99 | Přečteno: 812x | Diskuse| Ona

Kateřina Kalčíková

Bobulí

Narodila se mi dcera, předčasně! Po x- týdnech strachování, obav, bezpočtu lékařských prohlídek a přemlouvání se rozhodla, že už se chce na ten svět přece jen podívat. Když mě v pondělí v podvečer začalo tlačit břicho, netušila jsem, že budu za pár hodin rodit. Oficiální termín byl na začátku prosince, neoficiální (plánovaný porod) byl v druhé polovině listopadu, ale bobulí, holčička moje malá se narodila na konci října, v osmém měsíci těhotenství.

23.11.2012 v 9:25 | Karma: 18,58 | Přečteno: 1206x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Kalčíková

R U O K? / Are you ok?

"Jsi v pohodě?" Tak tuhle otázku si kladou Australani každý rok zhruba na začátku jara, tedy někdy v polovině září, ani tento rok nebyl výjimkou. Je to velká kampaň, která je zaměřená na ty, kteří uvažují o tom, že dobrovolně ukončí svůj život. Ovšem, kdo dnes nemá problémy nebo splíny? Kdo nemá občas finanční tíseň? Kdo někdy necítí úzkost a nemá chuť s tím praštit? Ale proč to řešit definitivně?!

3.10.2012 v 10:34 | Karma: 8,41 | Přečteno: 631x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Kalčíková

Jak mi pomohla doktorka Kálalová-Di Lotti

Člověk míní a život mění... přesvědčila jsem se, že tohle funguje do puntíku. Je tomu týden, co mě hospitalizovali, děsný zážitek. Jakmile si na to vzpomenu, mám husí kůži. Brrr! "Vypadá to, že budete rodit", řekla mi doktorka, když mě sundali z monitoringu, "a vypadá to, že to bude ještě dnes, musí to jít ven císařem." Panebože vzbuďte mě, říkala jsem si pořád dokola a slzy mi neřízeně stékaly po tvářích. "Řízneme vás nadvakrát, dítě leží napříč!" V tu chvíli jsem ještě nebyla schopná si pořádně uvědomit, co se děje a už mě štelovali na pojízdný vozík.

8.9.2012 v 13:31 | Karma: 20,25 | Přečteno: 1388x | Diskuse| Ona

Kateřina Kalčíková

Sněžný klokan

Všechno je jednou v životě poprvé a pro mě těch nových, prvních vjemů je v několika posledních měsících o něco více, díky tomu, že jsem se relativně nedávno usídlila na druhém konci světa. Co se vám vybaví, když se řekne Austrálie, mně teda rozhodně klokan a rozhodně ne sníh. Minulý víkend jsme se vydali do zdejších hor a já poprvé viděla tolik klokanů jako jsem snad neviděla srnek v českých luzích a hájích.

28.8.2012 v 14:07 | Karma: 8,82 | Přečteno: 681x | Diskuse| Cestování

Kateřina Kalčíková

Talíř plný překvapení

Péče od maminky je vždycky vřelá, láskyplná a téměř nevyčerpatelná. Přijet domu po roce znamená mít denně na talíři ty nejoblíbenější dobroty, o kterých se mi celou dobu v zahraničí jenom zdá. Začíná to tradičně bramboračkou a škvarkovými plackami, pokračuje to svíčkovou, rajskou, koprovkou, nechybí husa pečená a vzhledem k sezóně se letos dostalo i na borůvkové koláče. Vrátila jsem se s břichem nafouklým jako pučmeloud, ale tentokrát to nebylo jenom z těch všech přetékajících talířů, ale z toho, že prožívám, jak se říká - nejkrásnější období ženy. Ano, sama budu máma, a to celkem záhy.

9.8.2012 v 5:59 | Karma: 9,38 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Ostatní

Kateřina Kalčíková

Velryby - Hong Kong - Praha

Konečně je to tady, těšila jsem se, až pojedu zase domů, do Čech. Přišlo mi to od Nového roku jako nekonečné a najednou je to tady! Dneska poslední pracovní den a zítra poslední předodjezdový den. Odjezd pro mě znamená úklid, především ten vnější, je totiž daleko víc vidět. Mám vždycky pocit jakéhosi zadostiučinění z dobře vykonané práce a ještě navíc stihnu něco navíc, na co se dlouho chystám a vždycky na to "není čas" pro něco "více důležitějšího". Chtělo by to jezdit na dovolené mnohem častěji, už pro ten dobrý pocit:)

23.6.2012 v 15:50 | Karma: 8,09 | Přečteno: 695x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 949x
Jsem optimista a mojí největší životní hodnotou je štěstí. Jdu si za tím, co si vezmu do hlavy. Miluju knihy, moře, ryby, čokoládu a nejvíce svoji dceru. V dnešní hektické době ocením "svatý pokoj" a "zenový klid". Moc ráda vařím, věřím na karmu a ve spoustě věcech jsem konzervativní.

Seznam rubrik