A je po tenise!

Australian Open ani jakoby letos nebyl, 14 dní jsem intenzivně žila tenisem a teď mi přijde, že mi "něco" chybí! Postrádám to napětí, ten adrenalin, to čekání na další zápas, docela to prožívám, jsem velký fanda, i když letos, díky bobince to bylo více o mlíčku, než o míčku:)

S malým hladovým kojencem to ani jinak nejde, nicméně několik stěžejním zápasů jsem měla možnost vidět. V době kojení a spánku jsem se utrhla a na chvíli se přenesla do kotle Rod Laver Areny v Melbourne. Excelentní byl zápas Djokovic vs Wawrinka, další výborný Federer vs Tsonga a když hrál Djokovic se Štěpánkem, tak jsem se i pobavila a upřímně, proti světové jedničce hrál úžasně, je to prostě srdcař a dal do toho všechno.

Teď zase televizní obrazovku zaplaví přitroublé seriály a soutěže, kde se vaří nebo zpívá. Nemůžu tento typ zábavy vystát, zvuková kulisa je to nepřijatelná a ani žehlit se u toho nedá. To už i ten ženský tenis je snesitelnější, než tohle! Když pominu uhekané zápasy, výměny typu podaní - out a spoustu emocí, tak to není tak zlé. Ženský tenis prostě nemá šťávu, ale letošní turnaj má pro mě novou hvězdu a tou je Sloane Stephens.

Ve finále jsem ráda, že jsem nebyla v Čechách a nemusela se koukat na prezidentské debaty a všechno to předvolební šílenství, které tam nedávno probíhalo, to bych raději vzala za vděk ten ženský tenis, pro mě jednoznačně politika vs sport 0:1.