Zpět do práce :(

Ráno bylo rozpačité, ale nepřipouštěla jsem si, že bych holčičku opustila víc jak na hodinu, jako bych šla na jógu. Dnešní den byl pro mě první pracovní po čtyřech měsících mateřské dovolené. Sledovala jsem nervózně hodiny a nemohla se dočkat, až budu moct jít domu. Dojalo mě, když jsem ráno musela odejít...

Někdy náročná mateřská, ale přece jen dovolená uběhla jak krásný sen. Nechci znít pateticky, nic nekončí, jen se změní režim našich dnů. Zatím nepředstavitelné, ale určitě zvládnutelné i bez rodiny, která nám, tady v Austrálii, moc chybí. Ovšem už za dva týdny a na dva měsíce nám přiletí rodiče:) Neskutečně se těším a nejenom z toho důvodu, že nám to pomůže lépe skloubit péči o malého kojence a ještě chodit na plný úvazek do práce, ale hlavně že se po půl roce zase sejdeme a věřím, že si to náležitě užijeme!

Po dnešku mám relativně dobrý pocit, i když lehká příchuť viny tam je. Nechci, abych holčičku ošidila, nechci, aby byla vystresovaná z toho, že nemá mámu u sebe 24/7 tak jak byla doposud zvyklá a nechci aby byla jakkoliv v nepohodě. Jiný režim ale bohužel není nyní možný, věřím, že to zvládneme a v pohodě musím být především já!